7. prosince 2006 ratifikovalo 153 zemí v Generálním shromáždění OSN rezoluci o transparentním dozoru nad transfery konvenčních zbraní, která dříve součástí mezinárodního práva nebyla. Země jako Čína, Rusko, Indie, Írán, Izrael a Pákistán a pár dalších se zdržely hlasování. Jediná země – Spojené státy -hlasovala proti, navzdory tomu většina zemí EU hlasovala pro.
Ve stejné době podepsala Francie kontrakt s teroristickou Libyí, jenž spočíval v obohacení Kaddáfího režimu o protitankové rakety a další zbrojní a logistický arzenál v hodnotě téměř 230 milionů dolarů. Nikolas Sarkozy se bránil nařčení, že obchoduje se zemí fundující teroristické aktivity těmito slovy: " Mám nést vinu za to, že jsem poskytl práci francouzským firmám?" Celkem má Francie letos vynaložit na export zbraní do světa 6 miliard dolarů, tedy téměř dvakrát tolik, než před pěti lety.
Evropské a americké zbrojařské koncerny zásobují vojenským materiálem a zbrojními technologiemi Čínu, přestože si jsou dobře vědomy skutečnosti, že Čína vojensky podporuje súdánskou genocidní politiku v Darfúru.
Sýrie a Írán čelí přílivu zbraní a nejmodernější vojenské technologie svým nepřátelům a hledají spásu u Číny a Ruska, které se postupně stávají významnými hráči na světovém trhu se zbraněmi. Koncem roku 2006 činily světové výdaje na zbrojení přes miliardu dolarů. Téměř polovinu této částky představují výdaje Spojených států.
Nebezpečná ruleta se začíná znovu roztáčet, mluví se o další studené válce, ve které je, na rozdíl od té první, mnohem složitější zabránit tomu, zda se dostanou mé zbraně do rukou nepřítele mého přítele.