Ve skutečnosti se
tento krok dotkne mizivého procenta prováděných mučících technik z vůle
Washingtonu. Trýznění osob v Iráku a Afghánistánu je řízeno přímo
Američany. Nepočítá se vůbec se zeměmi, jež jsou fundované Spojenými státy a
které běžně mučí podezřelé, ale i nevinné, jak dokumentují lidskoprávní
organizace. Avšak v Egyptě,
Izraeli, Saúdské Arábii, Etiopii, Rwandě, Pákistánu, Jordánsku, Indonésii,
Thajsku, Uzbekistánu, Kolumbii, Nigérii nebo na Filipínách se tohoto „úkolu“ s
gustem zhostili místní satrapové a jejich katani.
V moci prezidenta Obamy je ukončit veškerý tento teror,
neboť je s jeho prováděním jistě plně obeznámen a za tyto aktivity nese
plnou zodpovědnost. Spojené státy ale již několik desetiletí dotují trýznitele
a eskadry smrti v zemích, ve kterých mají přímý vliv na chod politického
dění, kupříkladu v Salvadoru. Od nové administrativy se nejspíš nedá
očekávat, že zaběhlou praxi výrazně
omezí. Jde totiž o rutinní činnost s hlubokými a pevnými kořeny.
Zdroj: http://www.dissidentvoice.org/2009/01/the-torture-ban-that-doesnt-ban-torture/