Reklama
 
Blog | Daniel Veselý

Nepohodlná pravda o Al Gorovi

Bývalý neúspěšný kandidát na prezidentské křeslo amerického prezidenta Al Gore byl před několika dny vyznamenán Nobelovou cenou za mír pro svou naprostou oddanost ekologii a matičce zemi. Tato událost jen znovu potvrzuje mimořádné znehodnocení sysifovské práce tisíců ekologických i politických aktivistů, ohroženého disentu a dalších bezejmenných nekorunovaných laureátů. Proč se zrodila legenda o zeleném mesiáši?    

Když Gore po dobu osmi let zastával místo viceprezidenta v administrativě Billa Clintona, měl na starost enviromentální portfolio. V této funkci se však moc neosvědčil. Zato jeho rodina i on sám měli vřelé vztahy s ropnými společnostmi. Gore vyvíjel tlak na Clintona, aby byla těmto korporacím postoupena dvě ropná nalezište ve Wyomingu a Kalifornii, jejichž vlastníkem a správcem byl dlouhá léta stát, a to se mu v posledku podařilo. Od poloviny 80. let soustavně tvrdil, že pravidla volného trhu poskytuji léčebné kúry ekologickým chorobám, a to až do 90. let minulého století, než v sobě objevil enviromentálního guru. 

NAFTA – Severoamerická zóna volného obchodu – jejímiž členy jsou Kanada, USA a Mexiko, uvedena v platnost roku 1994 Clintonovou administrativou, představovala ekonomický přínos obchodním, bankovním a právnickým elitám, zatímco miliony lidí vykonávající dělnické práce a malí farmáři ve všech třech státech přišli o živobytí díky strukturálním úpravám a rozsáhlé konfiskaci zemědělské půdy nadnárodním kapitálem. S NAFTOU přišly spolu s ekonomickými katastrofami i enviromentální pohromy. Nadnárodní koncerny především ze Spojených států bez obchodních bariér využily levnou pracovní sílu v Mexiku, kde neexistovaly fixní regule ohledně ekologických standardů. NAFTA se podařilo husarský kousek- podminovat řadu enviromentálních zákonů ve Spojených státech.

Clintonova administrativa úspěšně odmítla ratifikovat Kjótský protokol. V zimě roku 1997 viceprezident Gore, který přímo kontroloval enviromentální politiku Clintonovy vlády, prohlásil, že Spojené státy nechtějí přijmout pravidla Protokolu, dokud je neakceptuje "více" rozvojových zemí, ačkoliv USA nejvíc znečišťují planetu. Bylo třeba se revanšovat obřím ropným společnostem za dolarové dotace. Později téhož roku však Gore symbolicky Protokol podepsal, aniž by se to dotklo jeho ruinujících ropných společníků. Clinton a Gore odmítli postoupit návrh o schválení Protokolu do republikány kontrolovaného Senátu.

Reklama

Nositel Nobelovy ceny za mír Al Gore hrál primární roli v odmítnutí ratifikovat Kjótský protokol.

Co si můžeme myslet o Gorových současných zelených aktivitách ve světle jeho antiekologických snah v době, kdy představoval druhého nejmocnějšího muže planety? Globální oteplování je palčivý problém, ale i pan Gore.