Reklama
 
Blog | Daniel Veselý

Irák po volbách

Irák po volbách podle některých západních pozorovatelů nyní směřuje ke stabilní demokratické budoucnosti. Pokud trpíme amnézií, může se to tak zdát.. Ohlédneme-li se však za uplynulými šesti lety, je to děsivá podívaná. Výkonný ředitel z Centra pro mezinárodní studia při MIT John Tirman s odvoláním na oficiální irácká místa v listu The Nation uvádí, že anglo-americká invaze a okupace vypudila z domovů 4.5 milionu lidí, vytvořila 1 až 2 miliony vdov, zanechala za sebou 5 milionů sirotků a nejméně milion mrtvých.



OSN odhaduje, že v minulém roce se pouze 5% uprchlíků
rozhodlo pro návrat domů. Dostupnost zdravotnické péče, pitné vody, fungujícího
školství a možnost sehnat zaměstnání zůstává stále pro mnoho Iráčanů nedostižným
snem. Podle zprávy UNICEF má v některých iráckých provinciích méně než 40%
domácností adekvátní přístup k pitné vodě. Ve zprávě dále stojí, že více
než 40% dětí v Basře a přes 70% v Bagdádu nenavštěvuje školu.

Irský publicista Patrick Cockburn poskytl serveru Irish Left Review komentář týkající se
nedávných voleb v Iráku: „Pozice premiéra Nuri al-Malikiho se upevnila. On
a jeho strana Da´wa si ve volbách vedli velice dobře, protože se mu
v minulém roce podařilo vzdorovat armádě Mehdi Moktada Al-Sadra. Navíc  – navzdory
Američanům – dokázal Maliki protlačit pevný termín stažení okupačních jednotek.
Také podpis Dohody o statutu sil představuje pro Washington obrovskou překážku
ohledně dlouhodobé strategie v Iráku. Jde však pouze o provinční volby a
jejich význam je v západních sdělovacích prostředcích přeceňován. Třeba
jen proto, že se jich zúčastnilo pouze 51 procent oprávněných voličů.“

Cockburn se také domnívá, že současná irácká vláda má velkou
šanci se udržet i bez  americké podpory.
„Sektářské násilí zuřící v Iráku především v letech 2005 až 07 vedlo
k posílení šíitů, již představují 60% populace. Přítomnost amerických
jednotek ale představovala primární zdroj nestability,“ pokračuje
Cockburn.   

Reklama

„Lidé, kteří se přimkli k ideji vytvoření teokratického
státu a volili Nejvyšší radu pro islámskou revoluci ve volbách neuspěli,
přestože je většina Iráčanů věřících. Sekularismus a nacionalismus, jež v
minulosti představovala strana Baas, rovněž 
nepředstavuje velké lákadlo, a to především kvůli černému stínu Saddáma
Husajna. Muktada al-Sadr se nadále těší velké moci, i když ve volbách podpořil
nezávislé kandidáty a ti si vedli dobře. Iráckým Kurdům na severu země se přes
řadu problémů daří udržet si velkou autonomii,“ uzavírá Cockburn.     

 

 

Zdroje:   http://www.thenation.com/doc/20090216/tirman

               http://www.twf.org/News/Y2005/0628-Deaths.html
     

               http://www.irishleftreview.org/2009/02/10/present-state-iraq-interview-patrick-cockburn/