Bolivijský
televizní kanál ATB přiznal
prezidentovi volební výhru 63.1% všech hlasů. Morales
byl poprvé do prezidentské funkce zvolen v roce
2005 s mírnou převahou 53.7% voličských hlasů.
Na politický a ekonomický chod provincií, jichž
se referendum týkalo, má zásadní vliv
bílá bolivijská oligarchie. Guvernér
ideologického centra protivládní opozice v Santa
Cruz, Rubén Costas, po volbě veřejně prohlásil, že
se nebude paktovat s „velkými cizími opicemi“,
rasisticky tak narážeje na venezuelské politiky.
Reakce z různých
koutů světa potvrdily, že jsou striktně narýsované
podle ideologických linií. Nutno poznamenat, že optika
mnoha západních sdělovacích prostředků včetně
těch „levicových“, mezi něž vedle Guardianu
můžeme zahrnout třeba Independent, je velice
nevyvážená, mluvíme-li obecně o
latinskoamerické integraci. List Guardian
v povolebních analýzách bolivijského
referenda uvedl: „To, čeho si Morales a jeho stoupenci dnes
užívají představuje perverzní vztah založený
na lásce a nenávisti, který sytí špatný
proces zamítnutí a polarizace bolivijské
společnosti ohledně záležitostí veřejného
zájmu.(…)Bolivijský prezident musel učinit takové
sliby, které sledují ideologickou linii živící
politický oheň sociálních hnutí a
mrazící socioekonomické zájmy.“ Pro New
York Times poskytl rozhovor jeden z poražených
guvernérů, Manfréd Reyes, který mimo jiné
prohlásil: „Toto „referendum“ může znovu zažehnout
napětí a jako takové je neústavní.“
Venezuelský
prezident Hugo Chavez byl mezi prvními gratulanty, kteří
popřáli staronovému prezidentovi k volebnímu
úspěchu. Venezuela společně s Íránem
hodlá v Bolivii financovat státem řízený
stavební podnik pro výrobu cementu, aby Moralesova
vláda mohla pokračovat ve stavbě rozsáhlé
civilní a ekonomické infrastruktury. Podle bolivijského
viceprezidenta stavebního průmyslu Eduardo Peinada bude
podnik produkovat 700 tun cementu ročně a bude použit při
výstavbě silnic a domů pro potřebné. Bolivie také
více posilní ekonomické vztahy s Venezuelou,
Kubou a Nikaraguou v rámci bloku ALBA, jenž je
sociálně-ekonomickou alternativou vůči politice „volného
obchodu“ jednostranně prosazované Spojenými státy.
Moralesova politická platforma Hnutí za socialismus
(MAS) odmítá myšlenku zóny volného
obchodu (FTA) se Spojenými státy. Prohlášení
poražených zástupců opozice však naznačuje, že se
s neúspěchem nehodlají smířit a výsledek
referenda nehodlají akceptovat. Jejich snahu uchopit v Bolivii
moc budou Spojené státy podporovat, neboť ty v
bolivijském demokratickém procesu vidí
„ohrožení svých zájmů“ na
latinskoamerickém kontinentě.