V záplavě zpráv a komentářů o přetrvávající krizi v Barmě se dá lehce orientovat, neboť jde o jasně definovaný zločin, jehož Nemesis má šafránovou barvu. Víme, že ostudná Čína udržuje teplé styky s barmskou juntou, ani Rusko nestojí mimo vinu. Jedná-li se o oficiální nepřátele, bývá většině příjemců mediální krmě ve věci jasno. Nepřítel je zhmotněn v barmské vládě, jež je dlouhá léta udržována při moci režimy, kterými slušná západní společnost opovrhuje; na scéně vystupují i barevní mučedníci.
Po dvou týdnech protestů se má za to, že tisíce buddhistických mnichů zmizely kdesi ve věznicích na severu země. Téměř nikdo nevěří oficiálnímu počtu obětí nepokojů, kterých je údajně jen deset. Došlo prý také k sebeupálení několika mnichů, což je příznačná tradice pro jihoasijský region, kterak vyjádřit zoufalý vzdor represím. Vzpomeňme na šest hořících pochodní buddhistického odporu proti brutální jihovietnamské diktatuře, vydržované administrativou prezidenta Kennedyho.
Americká vláda zvýšila sankce proti barmskému režimu. Šéfka americké diplomacie Riceová při setkání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) prohlásila, že :" Spojené státy jsou připraveny zaměřit svůj pohled na travestii, která se v Barmě odehrává." To je jistě chválihodné stanovisko, ale měla by se vyprávět i druhá strana příběhu. Jednou z nejvýznamnějších opor barmské junty je koncern Chevron.
Barmská elita, která je u moci od roku 1962, kontroluje a využívá nemalá ložiska zemního plynu společně, ruku v ruce, s ropným gigantem Chevron a také s francouzskou a thajskou ropnou společností. Zemní plyn nerušeně proudí do sousedního Thajska. Plynovod byl vybudován za pomoci otrocké práce barmských chudých pod vojenskou botou junty.
Role spolupachatele v barmské krizi – Enronu – je jasně definována. Podle šéfa americké společnosti Earth Rights International Marco Simonse jsou sankce uvalené na barmskou vládu neefektivní, protože hlavní páteří její existence a represivních aktů je byznys točící se okolo zemního plynu.
Riceová pracovala deset let v čele Chevronu. Jedna z mnoha tankových lodí molochu nese dokonce její jméno. Během jejího setrvání zde byl koncern žalován za zabíjení protestujících v deltě Nigeru. Zde jsou rovněž masově porušována lidská práva, což ovšem většině mainstreamových novinářů jaksi uniká. Za rozsáhlými nepokoji v Barmě mimo jiné stojí i vládou navýšené ceny paliva.