Argentinské bezpečnostní síly a eskadry smrti těsně spolupracovaly s dalšími jihoamerickými diktaturami v rámci Operace Kondor (3). Teroristické akce v Jižní Americe, Evropě a ve Spojených státech zaměřené na potlačení „komunistické hrozby“ (tj. levicového disentu, politických aktivistů, intelektuálů nebo církve ) pod hlavičkou této organizace prováděla Spojenými státy podporovaná chilská, uruguayská, paraguayská, bolivijská, ekvádorská a peruánská vláda. Mozkové centrum operace sídlilo v Santiagu de Chile a operovalo pod taktovkou chilské tajné policie DINA.
Článek publikovaný před pěti lety na stránkách Guardianu přišel s tvrzením, že bývalý šéf americké diplomacie Henry Kissinger dal argentinské juntě k potlačení opozice zelenou : „Pokud existují záležitosti, které musí být uskutečněny, měli byste je provést ihned (4).“ Redakce Guardianu tyto informace získala z čerstvě odtajněných dokumentů amerického ministerstva zahraničí. Kissinger argentinské katany urgoval, aby během několika měsíců opozici rozdrtili, jelikož by americký Kongres mohl zvážit uvalení sankcí na juntu. Dokumenty zahrnovaly kupříkladu přepis hovoru mezi Kissingerem , který tehdy zastával ve Fordově administrativě post ministra zahraničí, a někdejším argentinským ministrem zahraničí Cesarem Augusto Guzzettim z 6. října, tedy ještě po šesti měsících trvajících represálií (5).
Carterova administrativa skutečně na juntu uvalila obchodní a zbrojní embargo. Tato „hospodářská absence“ však dlouho netrvala. Spojené státy dodávaly argentinské vládě vojenskou pomoc prostřednictvím svých spojenců, především Izraele Od roku 1978 do raných 80. let obdržela junta zbrojní zásilky v celkové hodnotě 2 miliard dolarů (6). Pikantní na celé záležitosti byla skutečnost, že v té době Izrael působil jako výsadní prodejce zbraní do Argentiny, přestože v tehdejší argentinské společnosti panovaly silně antisemitské nálady a oběťmi teroru se stávali i argentinští Židé . Oficiální znovunavázání přátelství mezi Argentinou a Spojenými státy přišlo s nástupem Ronalda Reagana do prezidentské funkce, i když embargo zůstalo v platnosti dál.
Argentinská společnost nyní čelí aktuálním problémům a výzvám, jako je příkladně politická korupce, negativní dopad produkce sóji na zemědělce, stále se zdražující jízdné ve veřejné dopravě ale i nevyřešená a bolestná minulost. Možnou naději na zlepšení aktuální situace může představovat pokračující emancipace a integrace zemí Jižní a Střední Ameriky.
Zdroje: (1) http://dissidentvoice.org/2009/04/argentina-remembers-mobilizations-mark-33rd-anniversary-of-military-coup/
(2) http://en.wikipedia.org/wiki/Dirty_War
(3) http://en.wikipedia.org/wiki/Operation_Condor
(4) http://www.guardian.co.uk/world/2004/aug/28/argentina.julianborger
(5) http://www.guardian.co.uk/world/2004/aug/28/argentina.julianborger
(6) http://www.thirdworldtraveler.com/Terrorism/Argentina_STATUS.html