Výzkumy veřejného mínění, pořádané v zemích EU, opakovaně potvrdily skutečnost, že většina respondentů na otázku, který stát představuje největší hrozbu míru označila Izrael. ( www.worldnet.com/news/article.asp?article_ID=35383).
"Mírová dohoda", která vešla v platnost koncem listopadu minulého roku, byla odvolána Hamasem počátkem dubna. Přestože Hamas klid zbraní dodržoval, nezávisle na odpalovačích raket kasam z Gazy na izraelské město Sderot, izraelská armáda během tohoto období zabila na okupovaných územích přes šedesát Palestinců. Buldozery židovského státu srovnaly se zemí téměř sto domů na Západním břehu. Oproti tomu, souběžně, raketový útok palestinských radikálů zabil v Izraeli tři osoby (www.betselem.org).
Zábor palestinské půdy a stavba bezpečnostní zdi, které trvale odsuzují humanitární organizace jako Amnesty International nebo Human Rights Watch, na Západním břehu nerušeně pokračovaly, stejně jako expanze ilegálních izraelských osadníků. V rukou Izraele je přes 50% území Západního břehu, který má podle mezinárodního práva spadat pod palestinskou samosprávu. ( www.pww.org/article/view/4315/1/187/).
Nutno rovněž poznamenat, že útokům odpalovačů raket z Gazy mnohdy, navzdory "příměří", předcházely izraelské nálety jak na vojenské, tak civilní cíle, a na Západním břehu byly izraelskou armádou (IDF) provedeny stovky domovních prohlídek a arbitrárních zatčení, kdy bylo vedle domnělých teroristů a navzdory složeným zbraním zatčeno mnoho nevinných civilistů (www.haaretz.com/hasen/spages/813344.html).
Politika Spojených států, tradičně proizraelská, pomohla vytvořit rozkol mezi členy palestinské vlády národní jednoty jednostrannou komunikací s "umírněným" Fatahem, taktéž i jeho vyzbrojováním, aby utvořil proizraelskou a proamerickou vládu pouze členy ze svých řad, jak otevřeně tvrdí americký bezpečnostní poradce Elliot Abrams. (www.zmag.org/meastwatch/israelPal.cfm)
Kontext a podstata probíhajících bojů v Gaze i na severu Izraele tkví, dle mého soudu, ve skutečnosti, že od demokratických voleb v Palestině počátkem roku 1995, kdy se vítězem stal Hamas, byla palestinská společnost penalizována ekonomickými sankcemi a diplomatickým bojkotem ze strany Spojených států, Izraele a EU. Ekonomická úroveň v Palestině se výrazně zhoršila ruku v ruce s bezpečnostní situací, za pravidelného ostřelování Gazy a záborem půdy na Západním břehu izraelskou armádou, což minulé léto vyústilo v ozbrojený konflikt.
Jakékoliv politické uspořádání pod hlavičkou Hamasu je pro mezinárodní společenství (USA, Izrael a EU) nepřijatelné, i když je Hamas ochoten neblokovat diplomatická vyjednávání s Izraelem, která roku 2002 a opětovně před několika měsíci navrhla Liga arabských států, zatímco Izrael s USA mírová jednání vytrvale zamítá. Letos v červnu si připomeneme 40. výročí okupace Gazy a Západního břehu; po celém světě se chystají mohutné demonstrace, jejichž klíčovým mottem bude volání po ukončení nezákonné a maligní izraelské okupace těchto území. Do té doby se zde o míru může pouze planě hovořit .