„Akce Severní Koreje ohrožují lid Severovýchodní Asie a představují nestoudné porušení mezinárodního práva…,“ hřímá Barack Obama a dodává, že to tak nenechá. Pokud jsou tyto akce porušením mezinárodního práva, pak co tedy mělo znamenat 1.054 jaderných pokusů uskutečněných řečníkovou vlastí – notabene zemí, jež jediná v historii tyto zbraně použila opakovaně proti civilistům a jejíž předáci opakovaně hrozili, že je znovu použijí? Je třeba pochopit, proč se k těmto pokusům uchyluje země, která byla po několik dekád vystavena výhrůžkám a nukleárním hlavicím namířeným z jižní strany poloostrova, a nedaleko jejíchž břehů se dosud nacházejí americké jaderné ponorky (3).
Další sankce uvalené na KLDR „světem“ či „ mezinárodní komunitou“ nikam nepovedou, byrokratickou elitou nijak neotřesou a těžko přivedou vyhladovělý stalinistický skanzen „k rozumu“. Proč čeští komentátoři nechápou „iracionální“ nebo „sebevražedné“ chování této nešťastné země, již jsme z naší komunity vyštvali, a přeměnili tak paranoiu jejích vůdců v realitu?
České mediální mrskačství se vůbec nenamáhá zaobírat se natolik závažnou a aktuální humanitární pohromou, jakou je probíhající konflikt v Pákistánu. Prezident Obama má tolik drzosti, když se ohání mezinárodním právem a není označen za toho, kdo značným dílem přispěl k rozdmýchání tragédie v této nukleární arzenál vlastnící zemi.
Brad Adams z Human Rights Watch sdělil, že tento měsíc opustilo údolí Svát a další inkriminované oblasti 2.4 milionu osob, ale až 200.000 dalších zůstává uvězněno uprostřed konfliktní zóny. „Pákistánská vláda si nemůže dovolit nechat místní populaci bez jídla, pitné vody a léků coby taktickou zbraň k porážce Talibanu,“ uvedl Adams (4).
Brazilský novinář a analytik Pepe Escobar míní, že „Velká hra“ Washingtonu v pákistánském Balúčistánu spočívající v „balkanizaci“ celé země je vedle kontroly nad plynovodem TAPI, jenž obchází Írán a Rusko, také o přírodním bohatství, klíčovém přístavu Gwadar a největších zásobárnách zlata a mědi na světě. Pákistánský novinář Abd Al-Ghazar Aziz Escobarovi řekl, že americké bezpilotní útoky vzaly v Balúčistánu život 15.000 lidem. Tento počet se zdá být nadsazený, nicméně se více komentátorů i osob z Pentagonu a CIA shodlo na tom, že tyto útoky k probíhající tragédii vrchovatou měrou přispěly (5).
Ještě dříve, než pohroma nastala porušila pákistánská vláda na nátlak Washingtonu příměří uzavřené s Talibanem a zahájila vojenské operace ve stylu spálené země, a to s výmluvou, že jediným cílem útoku je zlikvidovat talibanské bojovníky. Odborná asistentka antropologie a sociálních studií na Univerzitě Staten Island v New Yorku Saadia Toor je však toho názoru, že Taliban ve skutečnosti pro pákistánskou armádu závažnou hrozbu nepředstavuje – tou je Indie, tj. další nukleární arzenál vlastnící stát, notabene v přímém sousedství. „Pákistánská armáda ví, že je Taliban částečně jejím vlastním produktem a že jeho pacifikace by se dala bez velké ofenzivy zvládnout. Důvody, proč stojí americká vláda za pákistánskou operací a jaké jsou její trvalé ambice v zemi brilantně vylíčil Tom Hayden v listu The Nation v článku Understanding the Long War . V kostce jde o strategickou válku týkající se kontroly nad nalezišti ropy a zemního plynu v rozsáhlém regionu mezi Spojenými státy, Ruskem, Čínou a Indií. Vojenský průmyslový komplex má navíc zájem vést tu válku nepřetržitě, “ konstatuje Toor (6), (7).
Publikováno 28.5. v Britských listech
Zdroje: (1) http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/586654
(2) http://hn.ihned.cz/c1-37237780-milan-slezak-ctyri-severokorejske-stiny
(3) http://dissidentvoice.org/2009/05/parsing-obama/
(4) http://www.democracynow.org/2009/5/26/headlines#4
(5) http://www.atimes.com/atimes/South_Asia/KE22Df02.html
(6) http://www.zmag.org/znet/viewArticle/21548
(7) http://www.thenation.com/doc/20090525/hayden