Reklama
 
Blog | Daniel Veselý

Dárfúr: genocida, nebo politický konflikt mající hluboké kořeny?

V roce 2004 nazvaly Spojené státy situaci v Dárfúru genocidou. Následující rok panel OSN dospěl k závěru, že v Dárfúru byly spáchány zločiny proti humanitě během protipovstalecké operace. Amnesty International a Human Rights Watch krizi v Dárfúru rovněž nenazvaly genocidou. Tento rok Mezinárodní kriminální tribunál obvinil súdánského prezidenta Omara al-Bashira ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, nikoliv však ze spáchání genocidy. Přesto hlavní žalobce tribunálu Luis Moreno-Ocampo dále trvá na tom, že se v Dárfúru odehrává genocida.

Expert na Dárfúr Alex de Waal otevřeně kritizuje žalobce Luise Moreno-Ocampo. Waal se domnívá, že Ocampo požaduje, aby svět upustil od diplomatického vyjednávání se súdánskou vládou a naopak přijal změnu režimu. Je nabíledni, že označení „genocida“ přitahuje světovou pozornost a budí v lidských myslích jiné představy než výraziva jako „etnická čistka“ nebo „válečné zločiny.“ Televizní producentka Collette Valentine a mediální konzultantka Ali Gunn se minulý týden vrátily z Dárfúru, kde se zúčastnily konference o dárfúrských ženách. Valentine řekla, že články o Dárfúru v mezinárodních médiích jí navozují pocity, jako kdyby navštívila úplně jiný region – naprosto odlišnou zemi. Podle jejích poznatků mají ženy v oblasti silné postavení, a dokonce zastávají čelní pozice v řadě uprchlických táborů. „V nedávných letech se některé ženy z odborů staly ministryněmi v súdánské vládě a další z nich tvoří čtvrtinu súdánského parlamentu…Jelikož mají ženy silné postavení v komunitách a vidí, jak mezinárodní a nevládní organizace situaci v Dárfúru nezvládají, samy se rozhodly bojovat za mír a stabilitu…Předtím, než se tyto organizace začaly v regionu angažovat, uprchlické tábory dokonce celkem úspěšně spravovala vláda prezidenta Al-Bashira,“ tvrdí Valentine a dodává, že mluvila s jedním komunitním lídrem, který ve vládou zřízených táborech žil bez újmy šest let. Valentine mluvila také s Maha Feraigon, jež pracuje na vedoucí pozici v odborech a je v dlouhodobém styku s mnoha dalšími ženskými komunitami po celé oblasti. Mínění tamějších žen je proti jakékoliv „humanitární intervenci“ zvenčí, protože by v prvé řadě šlo o místní zásoby ropy a vody, nikoliv altruistické spasení. Chevron byl ze země vykopnut i se svým ropným „nádobíčkem“. Feraigon je toho názoru, že zahraniční intervence včetně západních nevládek by se uskutečnila hlavně kvůli nerostnému bohatství, jako se děje v Kongu, Sierra Leone a dalších zemích Centrální Afriky. Stejný názor sdílí i investigativní novinář Keith Harmon Snow, který zde řadu let působí.
Nezávislá novinářka Betwa Sharma na stránkách listu The Huffington Post píše v podobném duchu jako Valentine: „Mnoho lidí poblíž skutečných faktů v Dárfúru vykreslilo jiný než genocidní scénář – dva miliony lidí z Dárfúru žijí mírumilovně v táborech pro uprchlíky v Chartúmu. Rony Brauman z organizace Doktoři bez hranic podotýká: „Může si někdo vážně představit Tutsie ve Rwandě, jak hledají úkryt v oblastech kontrolovaných rwandskou armádou v roce 1994 nebo židy hledající útočiště u Wehrmachtu v roce 1943?“

Kritiky „humanitárního řešení“ konfliktu v Dárfúru bouří ze snu západní celebrity jako jsou Matt Damon, Bono, Bob Geldof nebo Mia Farrow i různé organizace, které se snaží řešit dárfúrskou tragédii – Oxfam, Save the Children nebo Save the Darfur Coalition. Poslední jmenovanou organizaci, volající po mezinárodní intervenci, jež by ukončila tento konflikt, tvrdě kritizuje uznávaný specialista na africké dějiny a politiku Mahmúd Mamdani jako „ahistorickou a nečestnou“. O jeho publikaci „Saviors and Survivors: Darfur, Politics, and the War on Terror“ napsal vydavatel v recenzi: „…Autor se domnívá, že válka proti terorismu poskytla mezinárodní politický kontext, ve které by pachatelé násilí v Dárfúru byli označeni jako Arabové toužící vyvraždit černé Afričany v regionu…. Mamdani sleduje historii Súdánu a počátky současného konfliktu až do 10. století, aby ukázal, jak rozkol mezi arabskými a nearabskými etnickými skupinami je spíše politického charakteru než rasového. Autor přesvědčivě tvrdí, že konflikt v Dárfúru je politickou záležitostí s historickým základem, jenž vyžaduje politické řešení – uskutečněné nikoliv silami OSN nebo mezinárodní komunitou, ale spíše Africkou unií a dalšími africkými státy.“ Mamdani píše, jak Britové uměle tribalizovali Dárfúr a rozdělili jeho obyvatele na „původní“ a „osadníky“ , a vytvořili tak domovinu pro jedny na úkor těch druhých. Podle Mamdaniho se súdánská vláda v 90. letech neúspěšně snažila tento problém řešit. Vliv opozičních sil dal v roce 2003 impuls ke vzniku dvou rebelantských hnutí, což vedlo k brutální povstalecké a drsné protipovstalecké kampani, nikoliv však ke genocidě, jak tvrdil Západ.

Vyšlo v Britských listech

Zdroje: http://counterpunch.com/rattansi06012009.html

http://www.countercurrents.org/snow231107.htm

http://www.huffingtonpost.com/betwa-sharma/is-darfur-genocide_b_204208.html

http://www.amazon.com/Saviors-Survivors-Darfur-Politics-Terror/dp/0307377237/ref=sr_1_1?ie=UTF8&s=books&qid=1242657128&sr=8-1

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama